Důkazy pro Boží inspiraci Bible

10.09.2015 21:07

Bible, Bohem zjevená vůle pro člověka, všeobecně známá pod označením „kniha knih“. Neexistuje známější, prodávanější a překládanější kniha v dějinách naší planety. Po celá staletí inspiruje umělce, provokuje skeptiky a dává naději těm, kteří rozpoznávají význam pomíjivosti člověka. Pro věřící představuje nenahraditelnou životní oporu, pro jiné je ovšem kamenem úrazu. Snaží se ji zlehčovat, zpochybnit a odejmout jí jakýkoliv nárok na autoritu mluvit do našich životů. Zvláště v posledním století čelila Bible nespočetným množstvím útoků na její autoritu a hodnověrnost. Tyto útoky však nepřicházejí pouze z řad skeptiků, ateistů a odpůrců křesťanství, nýbrž stále častěji také z řad těch, kteří se považují za křesťany. Bible proto čelí útokům nejen zvenčí, ale taktéž díky liberálním teologům i zevnitř. Přesto všechno věřím, že argumenty svědčící pro biblickou autoritu jsou daleko silnější, než snahy o její zničení.

Mnoho skeptiků se totiž domnívá, že jediným důkazem o Boží inspirovanosti Bible, je její vlastní tvrzení o tom, že je inspirovaná. Jinými slovy – Bible má pravdu prostě proto, že to sama říká. Tento názor je ovšem mylný a založený na neznalosti, předsudcích a možná také cílenému odmítání všeho, co je s Bohem spojené. Mnoho lidí nemá ani tušení, že existují velmi silné vnější důkazy o nadpřirozené inspiraci Bible. Výmluvná jsou v tomto kontextu některá svědectví různých vědců a badatelů, kteří se Bibli rozhodli zničit a zpochybnit. Začali ji proto ze všech různých stran detailně studovat. Co se však nestalo – nejeden z nich si vylámal zuby a pod tíhou důkazů se ke křesťanství obrátil. Později za její hodnověrnost tito lidé velmi silně bojovali. Co je k tomu přimělo? Co je přesvědčilo?

Důvodů, proč věřit v jedinečnost Biblického záznamu je mnoho. Pokud bychom je měli nějakým způsobem zaškatulkovat a shrnout, můžeme tvrdit následující:

  • úžasná jednota sdělení

Ačkoliv Bibli psalo v průběhu staletí velmi mnoho pisatelů,  a aniž by si to uvědomovali, tvořili postupně jakýsi celek, umělecké dílo, které v konečném důsledku dává jedinečný smysl. Je to jako byste vodili slepce k plátnu a každému řekli, ať před sebe něco načmrká. Tito lidé by se neznali, nebyli by domluveni. Přesto by nakonec z jejich čmrkanic, kterými každý z nich přispěl k dílu, byl vytvořen smysluplný obraz. Jak by to bylo možné?

Jedině tehdy, kdyby slepcům "někdo" vzal ruku a vedl by pohyby jejich štětce...Podobnou analogii sledujeme u Biblického sdělení.

  • historická přesnost

Jeden z nejvýznamnějších archeologů Palestiny Dr. Nelson Glueck řekl:

"Mohu kategoricky prohlásit, že zatím není archeologického objevu, který by vyvracel záznamy Bible. Desítky archeologických nálezů potvrzují v jasných konturách nebo v přesných detailech historické líčení Bible."

Známý klasický historik Colin J.Hemer ukazuje ve své knize "The Book of Acts in the Setting of Hellenistic History", jak:

"archeologie potvrdila nikoli desítky, ale stovky a stovky detailů z biblických zpráv o rané církvi. Potvrzeny byly i takové detaily, jako je směr vanutí větru, hloubka vody v určité vzdálenosti od břehu, druh choroby na konkrétním ostrově, jména místních hodnostářů a tak dále..."

Mnoho učenců se snažilo (a stále snaží) Bibli zdiskreditovat tvrzeními, že se její sdělení neshoduje s historickými nálezy a fakty. Ano, v určitých historických momentech byla Bible skutečně v rozporu s dosavadními poznatky o historii. Nicméně právě s rozmachem archeologie se začalo ukazovat, že Bible má pravdu a "protidůkazy" se velmi často obrátily v historické omyly, nebo nedostatečné poznání historie.

Např. William F. Albright, jedna z největších autorit všech dob na poli orientalistiky, svého času prezident Mezinárodní organizace starozákonních vědců, ředitel Americké školy orientálních výzkumů v Jeruzalémě, autor více než 800 publikací o archeologii, biblických a orientálních výzkumech napsal: 

„Čtenář si může být jist, že v Bibli nebylo nalezeno nic, co by podkopalo rozumnou víru a nic nebylo objeveno, co by mohlo vyvrátit jedinou teologickou doktrínu…Nepotřebujeme se již trápit tím, jak „harmonizovat“ náboženství a vědu nebo „dokázat“ Bibli.“. 

Tento křesťan byl kdysi liberálem, avšak pod tíhou důkazů se stal více konzervativním a dospěl k názoru, že radikální kritici Nového zákona jsou „před-archeologičtí“ a že jejich názory jsou „naprosto zastaralé“.V dnešní době již tedy archeologie zodpověděla velkou spoustu námitek proti Bibli a její historické věrohodnosti. Nicméně je samozřejmě pravdou, že neznáme 100 % skutečností, které jsou v Bibli zapsány. To ani není možné. Mnoho popisovaných věcí již dávno přikryla rouška času. Nicméně máme velmi vážné důvody věřit, že je Bible v otázkách historického líčení přesná.

To samo o sobě nevypovídá o pravdivosti toho, co říká, nicméně se jedná o významný argument pro to, zabývat se Biblí důkladněji...

  • její zachování přes staletí útlaku

Na začátku se snažili křesťanství potlačit samotní židé, poté pokračovali římští císaři masakrováním křesťanů...přesto se křesťanská zvěst o vzkříšeném Ježíši stále "zázračně" šířila - vzdor hrozbě trestu smrti. Dále to, co je u Bible kuriózní je fakt, že se jí po staletí snažili lidé zničit a odstranit ze zemského povrchu. Jednou to dělala středověká církev, která zakazovala lidem, aby Bibli četli, neboť by byla usvědčena z bludů, které učí...jindy se snažili Bible pálit a úplně zničit třeba tím, že falšovali její sdělení. A to často pod hrozbou trestu smrti. A jaký je výsledek?

Máme zde s největší pravděpodobností prokazatelně ten samý text, který koloval po Blízkém východě před 2000 lety - obsahově beze změny. Tuto skutečnost potvrzuje např. i významný objev tzv. Kumránských svitků (především starý zákon), ale i jiných novozákonních částí. Kompletní obraz a záruku věrnosti nám přinesla vědecká disciplína zvaná "textová kritika", která zkoumá mj. více než 20 000 novozákonních svitků a tím umí podchytit rozdíly v obsahu a vystopovat také snahu o manipulaci.

  • stovky splněných proroctví

„Bible je jedinou knihou na světě, která obsahuje jednoznačné, konkrétní předpovědi, které byly učiněny stovky let dopředu a které se do písmene naplnily.“ Normal L. Geisler

Jedním z nejvíce specifických rysů Bible, oproti jakýmkoliv jiným hlavním náboženským knihám, jsou mnohá proroctví vyřčená i staletí před jejich naplněním. Bůh v různých odstínech a v různých dobách předpovídal mnohé události, které se týkaly jak jednotlivců a národů, tak celé naší planety. O samotném Ježíši Kristu je pak ve starém zákoně téměř 300 proroctví, které se na Něm později naplnily. Je proto paradoxem, že někteří lidé s posvátnou úctou hltají takzvané proroky, jako byl Nostradamus a Sibyla prorokujíc různé nespecifikované katastrofy (bez udání bližších

ověřitelných historických faktů). Kdyby věděli, co všechno o naší době, nebo o historických událostech předpověděla právě Bible, možná by jim to vyrazilo dech. Starý zákon např. předpověděl vznik a zánik světových impérií, jako Babylónie, Perské říše, Řecka či Říma. Je velmi vzrušující tato proroctví studovat v kontextu historických událostí. Žel k tomu nemáme prostor. Zmíním proto jen pár zajímavostí pro ilustraci.
 

Ježíš Kristus:  naplnil snad nejvíce proroctví, přičemž množství z nich nemohl žádným způsobem vědomě ovlivnit. Mnoho badatelů a vědců proto s oblibou vypočítává různé pravděpodobnosti a příměry, aby podtrhli absolutní nemožnost naplnění těchto proroctví na náhodné osobě. Jedna ilustrace zní následovně (1). „Představte si, že byste celé Česko pokryli pětimetrovou vrstvou kovových padesátikorun. Jednu minci byste označili červenou barvou a pomocí buldozerů byste ji promíchali s těmi ostatními. Potom byste si zavázali oči a poslepu vybrali jednu z těch triliónů mincí. Šance, že byste natrefili na tu označenou, je stejně mizivá, jako šance vyplnit pouhých osm proroctví o Kristu (1:1017).“ Nezapomínejme, že se tato ilustrace vztahuje k pouhým 8 ze stovek proroctví o Ježíši! Tato proroctví ukazují, že se Ježíš musí narodit v konkrétní době (v době existence Jer. chrámu, který byl v roce 70 zničen), musí být z rodu krále Davida, narozen v Betlémě v Palestině, být povolán z Egypta, vyučovat a být široce obdivován i odmítán, zrazen, o jeho oblečení měli losovat vojáci apod. Jindy zase Bible předpovídá, že musí zemřít ukřižováním, což byla metoda popravy, kterou :zavedli římané až staletí po sepsání daného proroctví.

Zničení Jeruzaléma a Božího chrámu: Ježíš Kristus předpověděl, že bude odmítnut izraelskými vůdci, že ho nechají ukřižovat, a že v důsledku jejich odmítnutí Mesiáše bude Jeruzalém zničen a chrám srovnán se zemí tím způsobem, že nezůstane kámen na kameni (Lukáš 19:44; Matouš 24:2). Naplnění tohoto proroctví zaznamenal Josephus Flaphius, židovský historik a generál Galilejské armády za války proti Římu. Římský generál Titus v roce 70 n. l. Jeruzalém dobyl a zničil. Pozlacený chrám byl během boje neúmyslně vypálen (chtěli jej zachovat) a vojáci ho potom kvádr po kvádru rozebrali, aby se dostali ke zlatu, které se žárem vlilo do spár mezi kvádry. Potom místo, kde chrám stával, zorali jako pole, čímž také nevědomky vyplnili proroctví Micheáše (3:12).

Jindy Bible předpovídá, že se v posledních časech rozmůže poznání (rozmach vědy), nebo hovoří o „znameních“ poslední doby, mezi které patří šíření evangelia po celém světě (tehdy nemyslitelné, dnes realitou), větší pronásledování křesťanů (v posledních letech je pro víru mučeno a vražděno více křesťanů, než za celých 2000 let), vzestup okultismu a falešných učitelů, války, zemětřesení, strach z vod (Tsunami, zvyšování oceánů), nebo i morální zkaženost.

  • vliv na dějiny

Aniž si to možná uvědomujete, hodnoty, které pokládáte za přirozené a normální (např. postavení ženy v naší společnosti, etické normy, systém práva apod.), tak všechno tohle stojí na pylířích křesťanství - tedy Bible. Nemluvě o vzniku vědy jako takové. Mnozí lidé se domnívají, že to byla právě věda, která nás "osvobodila" od náboženství, nicméně už si neuvědomují, že u zrodu vědy stáli právě křesťané a křesťanská filozofie a předpoklady jako takové postavili základ moderní vědy. Více na toto téma v článku "věda a víra", nebo "přínos křesťanství západní civilizaci".

  • vliv na člověka

Stručně a jednoduše řečeno = bible mění životy milionů lidí. Mnoho lidí, kterým nebylo pomoci u moderních psychologů, Bible změnila život a vyřešila jejich problémy. Osobně se můžu pod tento bod jedině podepsat. Nejenom, že skrze Bibli k nám Bůh promlouvá, skrze ni nás také formuje, mění naše postoje, pohled na svět apod. Přečtěte si skutečné životní příběhy lidí, kterým Bůh změnil život (třeba tím, že je vysvobodil od drog, alkoholu apod.) v sekci SVĚDECTVÍ.

  • osoba Ježíše Krista

Tento bod si zaslouží rozbor na několik knih. Jednání a osoba Ježíše Krista, který je hlavní součástí Biblického sdělení, stojí na takových historicko-právních základech, že nemůže být mnoho pochyb o tom, že existoval, činil zázraky a byl vzkříšen z mrtvých. Více o těchto skutečnostech naleznete v článku "Ježíš Kristus - existoval vůbec? Jsou důkazy, že byl vzkříšen?"

  • Židé

Možná jste překvapeni, proč mezi důkazy Boží inspirace a existence řadím také existenci národu Židů. Odpověď je jednoduchá...Židovský národ nemá v dějinách planety Země konkurenci. Skutečnost, že stále existuje, je zázrak sám o sobě. Více o tomto argumentu v článku Příroda, Židé a svědomí jako důkaz Boží existence?.

  • Vědecká přesnost

Hned na úvod tohoto argumentu chci zdůraznit, že Bible není vědeckou knihou, ani nemá za cíl přinášet vědecké teorie či popisovat, jak náš svět funguje. Jejím základním sdělením není „jak“ svět funguje, ale „proč“ existuje a funguje. Zaměřuje se tedy na zcela jinou dimenzi života. Přesto se v ní občas vyskytují pasáže a náznaky, které popisují jevy a skutečnosti, které v době jejich sepsání nebyly pro tehdejší „vědu“ známé, a které jsou v souladu s dnešním vědeckým poznáním. Někteří badatelé uvádějí kolem stovky příkladů takových zmínek (především však v cizojazyčných zdrojích). Několik příkladů naleznete v alternativním článku viz odkaz níže..

James D. Dane z Yale university jednou ve třídě promujících absolventů řekl: 

"Já, jako starý člověk, který jsem neznal nic jiného než vědu celý svůj život, vám říkám, že není v celém vesmíru nic pravdivějšího než vědecká prohlášení, obsažená v Božím slově."

  • Ostatní argumenty

Obhájci Bible používají i jiné argumenty pro podporu její výjimečnosti. Některé jsou konkrétní, jiné spíše obecné povahy. Za zmínku stojí skutečnosti, že Bibli nelze „vyčerpat“. Vedle Bible existují stovky biblických komentářů, inspiruje k nespočtu tématům kázání, přesto stále odkrývá nové poznatky. Biblické sdělení je univerzální a pochopí jej i ti nejprostší lidé. Na druhou stranu s ní bojují největší intelektuálové všech dob.

Závěr

Lze jen těžko odpovědět v několika větách na výzvu „dokaž, že je Bible od Boha“. Jak jste sami mohli vidět, můžeme pozorovat mnoho různých oblastí, které se této otázky týkají. Všechny tyto oblasti tvoří silné argumenty pro skutečnost, že Bible není obyčejnou knihou. Žádný důkaz či argument však nenahradí osobní zkušenost s Bohem či samotnou Biblí. Proto zkoumejte, hledejte, ptejte se – nejlépe právě Boha, který vás slyší, kdekoliv se nacházíte…

 

Další rozbor důvodů pro nadpřirozený původ Bible naleznete ve velmi podobném článku (avšak z mírně odlišného úhlu pohledu) - "Důkazy jedinečnosti Bible". Nad otázkou rozpory v Bibli se pak zamýšlím v článku "Rozpory v Bibli?".