Co je to chvála a jak chválit Boha?
Chválit Boha (neboli uctívat) by mělo být pro každého skutečného (znovuzrozeného) křesťana naprostou samozřejmostí. Ne však proto, že "musí", ale proto, že chce a naplňuje jej to. Jistě mi mnozí z Vás dají za pravdu, že jedny z nejkrásnějších chvil jsou právě ty, kdy Boha z upřímného srdce chválíme a vyvyšujeme Jeho jméno. Jsou to vzácné chvíle, kdy můžeme být Bohu blíže a můžeme nezřídka kdy cítit Jeho blízkost.
Je mnoho způsobů, jak Boha můžeme (a máme) chválit. V nejširším slova smyslu máme Boha oslavovat svým životem, svými činy, postoji, slovy...Zde se však chci zaměřit na chválení písněmi či vlastními slovy.
Apoštol Pavel to vyjadřuje takto...Efezským 5:19-20"
..."ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista."
Nebo Žalmy 135:1-3:
"Haleluja. Chvalte Hospodinovo jméno, chvalte je, Hospodinovi služebníci, kteří stojíte v Hospodinově domě, v nádvořích domu našeho Boha. Chvalte Hospodina, neboť Hospodin je dobrý, pějte žalmy jeho jménu, neboť je líbezné."
Jak chválit Boha?
Žádný předpis a poučka na to neexistuje. Každému vyhovuje jiný způsob uctívání. Někdo rád při chválení stojí a zvedá k Bohu ruce, jiní dovedou lépe chválit v "klidu", třeba v leže. Ať tak či onak, středem chval by měl být na prvním místě Bůh. On je ten, koho chválíme. On je ten, kdo si zaslouží naši úctu a chválu. Určitě by tedy neměla chvála vypadat např. takto:
"děkuji Bože, že jsem tak dobrý, a že mám díky tobě tolik bohatství, kamarádů...mám z Tebe radost..." Středem této chvály je spíše člověk než-li Bůh. V našich chvalách by se měla promítnout naše úcta, bázeň a svatost Boží.
Chvalme tedy Boha, protože On je toho hoden...
Přikládám odkaz na své oblíbené chvály: