Důkazy existence Boha
„Přírodní věda a náboženství nepředstavují protiklady, ale v jistých bodech se úplně shodují, doplňují se navzájem a vzájemně se podmiňují. Metody, jichž užívají přírodní vědy, jsou různé, ale smysl práce a směr se zcela shoduje… Kdokoli studuje fyzický svět, musí uznat existenci osobního Boha.“ Planck Max Karl Ernst Ludwig, tvůrce kvantové teorie; nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Existují lidé, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že neexistuje žádný důkaz, který by podporoval víru v existenci Boha. Toto přesvědčení však stojí spíše na neznalosti, zaslepenosti nebo otevřenému nepřátelství vůči náboženství, než na pečlivé racionální úvaze. Důkazy zde jsou – ovšem pouze pro ty, kteří je chtějí vidět a nezavírají před nimi oči. Nepřímých, více či méně silných, indicií pro Boží existenci můžeme kolem sebe najít nespočet. Ne však tolik, aby měly charakter nezvratného důkazu.
Proč? Možná proto:
- aby Bůh neomezil naši svobodnou vůli a tím nás „nedonutil“ v Něj věřit.
- že se záměrně skrývá, abychom Jej hledali (viz např. Skutky apoštolů 17:27). Aneb záleží Mu na naší opravdovosti.
Jinými slovy – dává nám dostatek důkazů k tomu, abychom Jej nalezli, ale ne tolik, aby nebylo možné pochybovat.
A právě stopami, indiciemi a nepřímými důkazy, které nám zanechal, se budeme nyní krátce zabývat. Pokusím se tyto důkazy nějakým způsobem setřídit, aby dávaly smysl. Výčet těchto argumentů není kompletní, proto jej berte spíše inspirativně.
Kdybychom chtěli argumentovat Biblí, mohli bychom celý článek "spláchnout" několika řádky. Bible říká (Římanům 1:19-20):
"Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu."
Sám Bůh nám tedy vzkazuje, že nemusíme mít 5 vysokých škol a IQ 200, abychom pochopili, že Bůh existuje...vybízí nás k tomu, abychom se zamysleli nad skutečnostmi a přírodou, které nás obklopují...Pojďme však rozebrat některé aspekty tohoto Božího díla:
1) Podmínky pro vznik života
a) Extrémně dokonale vyladěný vesmír
"Když se zamyslíte z perspektivy vědce, může se vám zdát, jako by vesmír věděl, že přijdeme. Disponuje 15 konstantami - gravitační, různými konstantami týkajícími se silných a slabých jaderných sil atd. - s precizními hodnotami. Kdyby se kterákoli z těchto konstant vychýlila řádově o jednu miliontinu, či v některých případech o miliontinu miliontiny, vesmír by nedospěl do stadia, v němž bychom ho mohli pozorovat. Hmota by se nemohla shlukovat, nevytvořily by se ani galaxie, ani hvězdy, ani planety, ani lidé." Vědec Francis Collins
Vesmír, příroda, ekosystémy, biologické soustavy a mikrobiologické části života existují ve vzájemné provázanosti a harmonii. My obyčejní lidé, kteří nestudují celý život přírodu, nemáme ani tušení, jak dokonale všechno okolo nás, včetně nás samotných, funguje a doplňuje se. Mnohdy by stačilo, kdyby jedna jedniná součást této harmonie (z milionů ostatních) byla narušena či odebrána, aby zanikl celý vesmír, nebo organický život.
b) (Ne)možnost vzniku organického a myslícího života
"Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně." Biolog, Prof. Conklin
"Neexistuje žádná podrobná darwinistická představa ohledně evoluce jakéhokoli základního biochemického či buněčného systému - jen množství přání a spekulací." Prof. James Shapiro
Mnozí dnes věří, že život vznikl z neživé hmoty zcela bez programu, shodou okolností. Ve skutečnosti život v žádném případě takto vzniknout nemohl. To tvrdí dnes už tisíce vědců a lze to dokázat jak naší zkušeností (tj. prostým životním pozorováním), tak i ověřenými přírodními zákonitostmi (v laboratoři) a řadou nálezů (v terénu). Potíž není ve vědě, ale v neochotě mnoha vědců i médií uznat, kterým směrem důkazy ukazují. Proto stále platný zákon biogeneze, podle kterého živé vzniká jen ze živého, pomalu mizí z učebnic. Je totiž v rozporu s evoluční představou, podle které kdysi život musel nějak z neživého materiálu vzniknout – nemá-li evoluční hypotéza padnout. Ne tedy sama přírodověda, ale ideologické důvody vedou některé vědce k tvrzení, že život se z neživé hmoty (nějak kdysi) vyvinul.
Moderní věda ukazuje, že živé vzniká pouze ze živého, informace z jiné informace...nikdy ne "náhodou", nikdy ne náhodnými mutacemi, které spíše boří, než tvoří. Pozorované „mikro“změny – jako třeba odolnost bakterií vůči antibiotikům nebo odolnost hmyzu vůči insekticidům – vedou k poklesu informačního obsahu případně nanejvýš k horizontálnímu přeskupení informace. Tyto změny se nekumulují, a tak nemohou zajistit požadovaný evoluční nárůst informace bez ohledu na délku času. Tyhle malé změny vydávají někteří učitelé biologie omylem za „důkazy evoluce“, nelze je však extrapolovat k vysvětlování evoluce měňavky v člověka.
Navíc stále více zjišťujeme, že život ve všech jeho formách, od buňky, DNA, až k celým ekosystémům je tak složitý a existuje v tak dokonalé harmonii, že není vůbec těžké si představit a připustit, že za tím vším stojí dokonalý tvůrce.
Profesor Frank Tipler o tom jakým směrem ukazuje fyzika
"Když jsem před dvaceti lety začínal svojí kariéru v kosmologii, byl jsem přesvědčený ateista. Ve svých nejdivočejších snech bych si nepředstavil, že jednoho dne budu psát knihu s cílem ukázat, že ústřední tvrzení židovsko - křesťanské teologie jsou ve skutečnosti pravdivé a přímo vyplývají ze zákonů fyziky jak jim dnes rozumíme. K tomuto závěru jsem byl dotlačen neúprosnou logikou mého vlastního odvětví fyziky."
Profesor matematické fyziky Frank Tipler v Physics of Christianity, New York, Doubleday
Více informací v těchto článcích:
Úvaha nad složitostí živého organismu
Proč většina lidí věří evoluci?
c) Podmínky pro existenci fyzikálních zákonů a možnosti vzniku života, jak jej známe
Jsem přesvědčen o tom, že kdyby všichni lidé znali dopodrobna všechny podmínky, které jsou nutné k tomu, aby mohl vůbec život vzniknout, jen hrstka lidí by se oháněla tvrzeními a vírou "to samo". Více informací v článku Komplexní zamyšlení nad podmínkami pro vznik života.
d) Matematický kód v přírodě
Víte o tom, že nejenom vesmír, který je tvořen perfektními matematickými vztahy, ale i živá příroda vykazuje známky matematických rovnic a kódů? Jedním z nejfascinovanějších matematických vztahů je např. Fibonacciho posloupnost, kterou nalézáme napříč celou přírodou v mnohých rostlinách, stromech, některých živočiších, nebo třeba u spirál galaxií. Např. listy na stoncích rostlin rostou tak, aby byly co nejvýhodněji natočeny k přijmutí slunečních paprsků, dešťových kapek a vzduchu. Stonek pak vytváří při svém růstu listy nikoliv chaoticky, ale opět v matematicky ladné struktuře, která je pro její přežití nejefektivnější. S Fibonacciho posloupností úzce souvisí tzv. „zlatý řez“, podle kterého je vyladěno lidské tělo a mnoho jiných prvků v přírodě. Tento matematický princip je také hojně využíván v umění či fotoprůmyslu, neboť je pokládán za ideální proporci mezi různými délkami.
e) Poznatelnost světa
„Nejnepochopitelnější věcí na světě je, že svět je pochopitelný.“ Albert Einstein
"Tytéž velmi úzce vymezené podmínky, které nám dovolují existovat, nám také poskytují ze všeho nejlepší prostředí, pro uskutečňování vědeckých objevů.".
2) Vznik života
Prof. Werner Arber, molekulární biolog,nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1978 prohlásil před tím, než moderní věda zjistila více podrobností o složitosti buňky toto:
"I ta nejprimitivnější buňka obsahuje několik set různých specifických makromolekul. Jak mohly takové navýsost složité struktury vzniknout, zůstává záhadou. Možnost existence Boha Stvořitele pro mne představuje uspokojivé řešení tohoto problému."
Je-li správná představa kreacionistů, že buňka nemohla vzniknout dlouhodobým chemickým vývojem z neživé hmoty, pak je nanejvýš oprávněné hledat jiné příčiny jejího vzniku. Došlo-li v historii světa k vytvoření buňky a všech mnohobuněčných živých organizmů působením inteligence v krátké době, a nikoli dlouhodobou sebeorganizací hmoty, musí být pro tuto víru také nějaké důkazy.
Populační exploze a potopa
Je-li správná představa, že živí tvorové byli hned na samém počátku geneticky bohatší a posléze i fenotypově rozmanitější než dnes, a že prostředí, ve kterém žili, bylo mnohem příznivější životu než to naše současné, potom zabydlení země proběholo velmi rychle. Došlo k populační explozi všeho živého a ke vzniku mnoha jedinců i skupin. Kreační teorie učí, že už zanedlouho po stvoření světa žilo na zemi nejen mnohem více druhů organizmů než dnes, ale i ve větších rozměrech a v ohromném početním množství, od pólu až k pólu! A protože většina z nich pak zahynula naráz v celosvětové potopě, není možné, aby pozůstatky tolika těl a stopy takové obrovské globální katastrofy nebyly nikde k nalezení, a vše bylo jen tak zapomenuto. Taková ohromná celosvětová událost musí být přece na první pohled ještě dnes rozpoznatelná jak v zemských vrstvách, tak i ve starověké literatuře (tj. ve vzpomínkách) mnoha národů!
Zkameněliny jen konečných forem
Je-li tedy správná představa, že v potopě zahynuly miliardy hotových, nikoli teprve se vyvíjejících živočichů a rostlin, pak zemské vrstvy musí vydat jasné svědectví zkamenělin: ryby byly vždy rybami, obojživelníci obojživelníky, stejně jako plazi, ptáci, savci a člověk byli vždy plnohodnotnými, zcela komplexními formami, dokonale vybavenými pro život ve svém prostředí, bez nejmenších stop vývoje z předchozích organizmů. Žádné doklady o transformaci srdcí, očí, žaber, či čelistí. Ptačí křídlo bude ve zkamenělinách vždy jen křídlo, ploutev bude ploutev, čelist čelistí a člověk člověkem se současným tělem a mozkem. Stejně tak u rostlin - jen hotové formy beze stop vývoje. Odlišnosti budou vždy vysvětlitelné v rámci mendelovské variability, možného pokažení či vyhynutí druhu, ale v základních tělesných rysech vše shodné se současnými typy organizmů. Žádný vývoj od jednobuněčných až k člověku. TO JE PŘESNĚ TO, CO VE ZKAMENĚLINÁCH NALÉZÁME! Máme statisíce evidovaných zkamenělin, které ukazují překvapivě pouze "hotové" živočichy...žádné přechodné formy! Více se dozvíte v článku Důkazy pro biblickou potopu.
Prof. N. H. Nilsson (švédský botanik a genetik) řekl: "Není ani možné udělat jen napodobení evoluce z paleobiologických dat. Fosilní materiál je dnes už tak kompletní, že nedostatek přechodných serií nemůže být vysvětlován nedostatečným materiálem. Absence je skutečná a nikdy nebude vyplněna."
3) Bible
Bible samotná ukazuje na její nadpřirozený původ. A jelikož obsahuje mnoho informací o Bohu a o tom, jak vznikl život, je důležité se v této části zabývat i touto knihou.
a) Udivující jednota Bible
Ačkoli ji psalo více než 40 autorů z více než 19 různých profesí zhruba 1600 let, představuje Bible od počátku do konce logický záznam zjevené pravdy. Však také do sebe první a poslední kniha Bible, Geneze a Apokalypsa, dokonale zapadají – jedna popisuje „ztrátu Ráje“ a druhá „jeho znovunabytí“ a svědčí o jejich božském autorství (srovnej například Gn 1-3 a Zj 21-22).
b) Zázračné uchování Bible
Bible tu zůstává navzdory všemu politickému i náboženskému pronásledování. Římský císař Dioklecián měl za to, že na základě svého výnosu z roku 303 po Kr. zničil všechny nenáviděné Bible. Dokonce nechal vztyčit nad popelem jedné spálené Bible sloup na památku tohoto vítězství. O pětadvacet let později objednal nový císař Konstantin výrobu 50 Biblí na vládní náklady! V osmnáctém století předpovídal známý francouzský ateista Voltaire, že za sto let nezbude na Zemi jediná Bible. Ironií osudu použila 50 let po jeho smrti Ženevská biblická společnost jeho starý tiskařský lis a jeho dům k výrobě celých stohů Biblí. Bible je dnes k dispozici v mnohem více jazycích než jakákoli jiná kniha.
c) Historická přesnost Bible
Nelson Glueck, slavný židovský archeolog, hovořil o tom, co nazval „téměř neuvěřitelně přesnou historickou pamětí Bible, zejména tam, kde je podepřena archeologickými nálezy“. William F. Albright, považovaný ve světě za jednoho z velkých archeologů, prohlásil: „Nadměrná skepse, kterou chovaly k Bibli významné historické školy osmnáctého i devatenáctého století a s níž se občas setkáme i dnes, se postupně vytrácí. Objev za objevem ověřuje přesnost nesčetných podrobností a přispívá k rostoucímu uznávání hodnoty Bible jako historického pramene.“
Sir William Ramsay, považovaný za jednoho z největších archeologů vůbec, vyrůstal v polovině devatenáctého století v ovzduší německého historického skepticizmu a tak nevěřil, že jsou zprávy Nového zákona historicky spolehlivé. Jeho archeologické výzkumy ho však přivedly k poznání, že tento skepticizmus je neoprávněný. A tak zcela změnil názor. Ve své práci o Lukášovi, autoru Lukášova evangelia i Skutků apoštolů, Ramsay napsal: „Lukáš je historikem prvního řádu…měl by být řazen k největším historikům vůbec.“ (V mnoha konkrétních případech potvrzuje archeologie přesnost Bible. Existuje mnoho míst Bible, která skeptici považovali za nepřesná, většinou z toho důvodu, že pro ně neexistovaly doklady v nezávislých pramenech; posléze však vždy vykopali archeologové pro tu kterou biblickou zprávu důkazy).
d) Vědecká přesnost Bible
Ačkoliv Bible jako taková není vědeckou knihou, obsahuje poznatky, které můžeme pokládat za vědecké informace. Několik příkladů: že Země je kulatá (Iz 40:22); Země je zavěšena v prostoru bez opory (Jb 26:7); počet hvězd nelze spočítat (Gn 15:5); hydrologický cyklus; mořské proudy; živé organizmy se rozmnožují podle druhů; mnoho poznatků o zdraví, hygieně; stravování; fyziologii (jako třeba důležitost krve, např. Lv 17:11); první a druhý termodynamický zákon (např. Iz 51:6) a mnoho dalších skutečností.
e) Prorocká přesnost Bible
Bible konstatuje, že přesné předpovídání událostí je v kompetenci Boha. Bůh řekl:
„Co se stalo na počátku, oznámil jsem předem, z mých úst to vyšlo, ohlásil jsem to; náhle jsem zasáhl a stalo se to.…oznamoval jsem ti všechno předem; dříve než co nastalo, jsem ti to ohlašoval...“ (Iz 48:3,5)
V ostatních náboženských knihách budeme hledat marně jediný řádek přesného proroctví, avšak Bible obsahuje mnoho konkrétních předpovědí. McDowell zaznamenává jen 61 proroctví týkajících se Ježíše. Mnoho z nich nemohl mít pod kontrolou, jako třeba místo, čas a způsob Jeho narození, zradu na Něm spáchanou, způsob smrti, pohřbu atd. McDowell také důkladně zkoumá 12 podrobných, konkrétních předpovědí ohledně Tyru, Sidonu, Samaří, Gazy a Aškelonu, Moábu a Ammonu, Petry a Edomu, Théb a Memfisu, Ninive, Babylonu, Chorazinu-Bethsaidy-Kafarnaumu, Jeruzaléma i Palestiny. Ukazuje, že tato proroctví nebyla ‚vyjádřeními ex post‘ (to znamená zapsanými až po události). Pravděpodobnost, že se všechny tyhle věci stanou náhodou, je prakticky nulová. Více o proroctví v Bibli v článku Dějiny napsané dříve, než se staly...
f) Zušlechťující vliv Bible
Biblické poselství pozvedlo krvežíznivé „barbary“ z britských ostrovů na civilizovanou úroveň. Je základem anglického obecného práva, prvních deseti doplňků americké ústavy i ústav velkých demokracií jako je třeba Velká Británie, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Nový Zéland.
I dnes obrací biblické poselství národy. I dnes vysvobozuje například animistické kmeny na Filipínách od strachu a bývalí kanibalové v Papui-Nové Guineji a na Fidži žijí nyní v míru, a to všechno díky evangeliu (dobré zprávě - tedy poselství Bible).
g) Naprostá poctivost Bible
Jsou knihy, které může člověk napsat, když se mu je zachce napsat. Ale je kniha, kterou člověk nemůže napsat, i kdyby se mu ji chtělo napsat – a tou je Bible. Bible neuctívá člověka, nýbrž Boha. Lidé v Bibli jsou obyčejnými smrtelníky; jsou zde líčeni se všemi svými slabostmi. Tím spíš na pozadí jejich hříšnosti a nevěrnosti září Boží svatost a věrnost.
Bible zaznamenává i selhání samotných hrdinů víry (Žd 11) včetně Noema (Gn 9:20-24), Mojžíše (Nu 20:7-12), Davida (2. Samuelova 11), Eliáše (1. Královská 19) i Petra (Mt 26:74). Na druhé straně často chválí nepřátele Božího lidu - kupříkladu Artaxerxese (Nehemjáš 2), Daria Médského (Daniel 6) i Julia (Sk 27:1-3). Tato fakta svědčí jasně o tom, že Bible nebyla psána z lidské perspektivy.
h) Poselství Bible měnící lidské životy
V San Francisku vyzval jednou jeden člověk doktora Harryho Ironsideho k diskuzi o „agnosticizmu versus křesťanství“. Dr. Ironside souhlasil pod podmínkou, že ho agnostik nejprve přesvědčí o přednostech agnosticizmu, pro které stojí za to ho hájit. Dr. Ironside vyzval agnostika, aby mu přivedl alespoň jednoho muže, který byl „na dně“ (alkoholika, zločince apod.) a jednu ženu, která se ocitla na okraji společnosti (třeba prostitutku), a dokázal mu, že oba tyto lidi zachránila z morální bídy filozofie agnosticizmu. Dr. Ironside se zato zavázal, že přizve ke zmíněné diskuzi 100 mužů a žen, které zázračně zachránila víra v evangelium, které se agnostik vysmíval. A onen skeptik svou diskuzi s Dr. Ironsidem vzdal.
Biblické poselství uzdravuje životy narušené hříchem, který nás odděluje od našeho svatého Stvořitele. Naproti tomu agnosticizmus i ateizmus podobně jako kterákoli jiná antináboženská filozofie lidi ničí. Zde jsou autentické příběhy lidí, kteří se k Bohu obrátili Svědectví.
Více o jedinečnosti Bible naleznete v článku Důkazy jedinečnosti Bible.
4) Kosmologický důvod
Aneb vše, co má začátek, má svoji příčinu....tedy problematika kauzality. Více např. v článku Kosmologický argument pro existenci Boha.
Zajímavost: situace na poli fyziky je nyní často ve vztahu k představě o stvořiteli taková, jak s lehkou nadsázkou píše genetik Robert Griffiths, "potřebuju-li nějakého ateistu na debatu, zajdu si na katedru filozofie. Katedra fyziky by mi tady moc nepomohla." Astronom a astrofyzik Jiří Grygar tento pohled potvrzuje, když říká, že "ateista je mezi fyziky dvacátého století bílou vránou."
5) Morální důvod (existence morálních hodnot a svědomí)
Filozofové ani vědci neumí spolehlivě (bez existence Boha) vysvětlit, kde se vzalo v lidech jakési univerzální "svědomí" a systém hodnot člověka. Výzkumy ukazují, že přes určitou kulturní a sociální deformaci sdílejí stejné základní hodnoty a svědomí i primitivní národy a kmeny všude po celém světě.
Více např. v článku Morální argument pro existenci Boha.
6) Zkušenosti lidí
a) uvědomování si sebe sama
Za velmi silné vodítko k existenci Boha lze pokládat také existenci lásky, inteligence, vůle, citu, uvědomování si krásy a v neposlední řadě schopnost poznávat a interpretovat svět. Neboť svojí složitostí jsou extrémní a téměř nepochopitelné. Nemluvě o tom, že některé z toho nemají pro evoluční "přežití" význam, ale jsou spíše jakýmsi bonusem pro člověka, kterou nám dal láskyplný stvořitel...
b) zážitky s Bohem, vnímání Jeho vedení a přítomnosti
Nejenom, že mají lidé po celém světě jasné povědomí o existenci "něčeho", co nás přesahuje...miliardy lidí také o této skutečnosti nepochybují. Ateismus je v podstatě ve světě raritou, kterou zastává velmi málo lidí. Skeptici tuto skutečnost vysvětlují třeba tím, že lidé něčemu nerozumí, tak to vysvětlí nadpřirozeně. Co když je to však naopak? Co když tito lidé hledají Boha prostě proto, že Bůh je, a že do nás vložil touhu Jej hledat?...
Vedle toho nespočet lidí prožívá s Bohem vztah, Jeho povzbuzování i napomínání. Více v sekci osobních svědectví.
c) lidská touha po věčnosti a Bohu
Známý křesťanský myslitel dr. Gregory A. Boyd jednou napsal:
“Není-li konečná podoba vesmíru osobní jako jsme my, pak jsme hodně podobní rybám bez vody. Zoufale křičíme po vodě, ale taková věc jako voda nikdy neexistovala! Jak by však mohl takový stav záležitostí vůbec vzniknout? Odkud pocházejí naše touhy po něčem, co nikdy neexistovalo a co nikdy existovat nemohlo?“
Naše srdce neustále touží po věčnosti, pravdě, kráse a lásce. I všechen náš nesouhlas se zlem jenom potvrzuje, že by měl svět vypadat jinak. Zkrátka a dobře, i proti své vůli jsme přitahováni k něčemu, co nás nepopsatelně přesahuje. Je to evoluční obrana před zblázněním, nebo laskavý hlas milujícího Otce, který volá „pojď domů?“.
7) Ježíš Kristus
Ježíš Kristus je nejdůležitější postavou křesťanů. Jeho osoba změnila celý svět a dějiny. Po celá staletí proměňuje lidská srdce. Tato postava se prohlašovala za jedince, který je roven Bohu. Tento Bůh se obětoval, abychom my mohli žít...Nabízíme Vám následující článek, který ukazuje na některé skutečnosti, které svědčí o tom, že byl vzkříšen z mrtvých apod.
Ježíš Kristus - existoval vůbec? Jsou důkazy, že byl vzkříšen?
Na závěr chci podotknout, že ani 1000 jasných důkazů a argumentů nikoho nemůže přinutit věřit. Toto je rozhodnutí, které musí každý podstoupit s vírou. Všechny tyto a jiné argumenty mohou být pouze prostředkem k odstranění intelektuálních zábran, nejsou však samy o sobě dostatečné k pravé víře v Boha a Jeho zaslíbení.
Židům 11:6 "Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají."
- Chcete-li se dozvědět více o křesťanství, čtěte Základní jádro křesťanství, nebo v sekci otázek o křesťanství.
- Další obsáhlé pojednání o důkazech, které svědčí o existenci stvořitele, naleznete v článku Fakta, která svědčí pro stvoření - ne evoluci.
Závěr
Důkazů pro existenci Boha bychom mohli najít v přírodě nespočet. Svět je naprosto fascinující a mnohým bere svojí dokonalostí a komplikovaností dech. Když se na něj podíváme nezaujatě, nemohou nás nenapadnout slova „to nemohlo vniknout samo“. Bůh ve svém slovu říká, že nebudeme mít výmluvu – jakmile před ním jednou staneme, mnoho z nás bude souzeno z toho, že jsme popírali evidentní – svět byl stvořen inteligentní bytostí.