Proč Bůh dopouští zlo?

09.09.2015 19:32

To, že zlo a nespravedlnost existuje, je zcela jasný, smutný a nezpochybnitelný fakt. Tolik lidí je týráno, zneužíváno, mučeno, vražděno, znásilňováno, okrádáno, podváděno. Tolik nevinných musí trpět a prožívat mnoho velkých bolestí. Věřím-li jako křesťan, že nad tímto vším existuje všemohoucí, dokonalý, svatý a láskyplný Bůh, pak je přede mnou otázka, kterou musím vyřešit – proč tento Bůh nezasáhne? 

Tato otázka patří vůbec k těm nejdůležitějším a nejzásadnějším, které zde na webu řeším. Mezi důvody, proč nevěřit v existenci dobrého Boha, zaujímá existence zla jednu z klíčových pozic. Ateisté, kritici, ale také mnoho těch, kterých se zlo „hmatatelně“ dotklo, skloňují tuto problematiku ve všech možných pádech. A víte co? Nedivím se jim. Osobně je mi též velmi úzko, když slyším o mnohých zvěrstvech a neštěstích, které se ve světě dějí. A zvláště je mi proti srsti, když se nějaké zlo dotýká přímo mě a mých blízkých. Proto se i já někdy ptám: „Bože, jak to můžeš dopustit?“. A přece věřím, že je Bůh dobrý.

Pojďme se pokusit na tento problém podívat z více různých pohledů. Předem avizuji, že pravděpodobně neexistuje žádná jednoduchá odpověď o jedné větě. Proto vám žádnou jednoduchou ani jednoznačnou odpověď nenabídnu. Spíše je potřeba se zamyslet nad více různými, na sobě téměř nezávislými, skutečnostmi. Věřím však, že dohromady všechny předložené pohledy velmi silně otupují ostří této tak silné námitky proti Bohu.

A) SVOBODNÁ VŮLE

Začněme příkladem pro lepší pochopení. Vypůjčil jsem si úryvek z tohoto článku. Reaguje na tvrzení, že pokud by existoval dobrý Bůh, nemohl by dopustit zlo!

Ukažme si to na příkladu. Sériový brutální vrah již bez zřejmého důvodu zabil devět lidí a plánuje vraždu dalšího. Ví Bůh, co se chystá? Může vraždě zabránit? Je to Bůh, řekněme, že tedy ví a může. Ať to ale udělá, jak chce, nevyhne se jedné věci. Bude muset vstoupit do svobodného rozhodování toho vyšinutého jedince a zvrátit jej. Vrah má totiž samozřejmě stejně jako i my všichni ostatní svobodnou vůli, kterou nesčetněkrát za den využije.

Řekněme, že bychom vůbec nebyli proti, kdyby právě toto Bůh udělal. Bůh, který zastaví vrahovu ruku a zabrání tak nespravedlivému krveprolití, by se téměř všem líbil. Dobrá, co ale ostatní ukrutnosti? Nemohl by Bůh podobným způsobem zabránit i znásilňování? A co takhle vykořisťování dětí či mučení? I tady bychom určitě téměř všichni souhlasili s Boží intervencí, byť v sobě obnáší nutné porušení svobodné vůle násilníka. Proč by to tu ale vlastně nakonec mělo končit? Jaký smysl má porušit svobodnou vůli šéfa Al Kaidy, ale neudělat už nic s nelegálním prodejem zbraní této organizaci zprostředkovaným ministerským náměstkem, který nedělá o moc víc jiného, než že "pouze podvádí" či "lže"?

Teď mně ale napadá...už jste někdy něco malého ukradli? Už jste někdy drobet zalhali nebo někoho podvedli? Odpověď znám. Pakliže má Bůh ze světa vymýtit morální zlo, musí tedy zasáhnout do svobodné vůle všech z nás, neboť jak každý v hloubi duše víme (nebo nám to potvrdí ti, kdo s námi žijí), každý z nás ve svém životě určité zlo napáchal /a dále vesele páchá/.

Jste tedy ochotni zbavit se své svobodné vůle? Pokud by tak učinil, nebyli bychom už pak jenom pouhé stroje a roboti? Už chápete, že kdyby Bůh měl zastavit veškeré zlo, dávno bychom tady nebyli, neboť z Božího pohledu činíme zlo všichni dnes a denně? Bůh nám dal svobodnou vůli a dal nám také hranice našeho chování, které nás mají chránit. Jasně řekl, co máme a nemáme dělat, co je dobré a co nám naopak škodí. Tyto informace máme v Bibli. A ti, kteří se k ní nedostanou (např. křováci), mají základní "zákony" zapsány ve svém svědomí, které naše chování jednou usvědčuje a jindy zase hájí...

Jsem téměř přesvědčen o tom, že více než 90 % zla a bolesti jsou tady právě kvůli "použití"...nebo spíše "zneužití" svobodné vůle člověka. Vždyť i takové přírodní katastrofy jsou často v konečném důsledku jenom následkem lidského znásilňování přírody a jejich zdrojů, ačkoliv se na první pohled zdá, že za ně nikdo nemůže. Každý z nás jsme zodpovědní za své činy. Měli bychom se proto o to víc hlídat, neboť následky našeho jednání mohou postihnout i nevinného člověka, kterého máme rádi. 

Svobodná vůle je také velmi důležitá k existenci lásky. Lásku svých dětí, rodičů, ani drahé polovičky si nemůžete vynutit násilím. Musí mít svobodu se rozhodnout. Bůh touží po vzájemném vztahu s námi - miluje nás a touží, abychom my milovali Jej. K tomu však musíme mít svobodu Jej odmítnout. A to by nebylo možné, kdyby nám do svobodné vůle zasáhl.

B) MORÁLNÍCH HODNOTY - jak to, že je známe?

Co je vlastně zlo? Věřím tomu, že jako je tma pouze nedostatek světla, tak stejně i zlo je nedostatkem dobra. Proto musí existovat také dobro. Je zde však další otázka - jak to, že si uvědomujeme, co je zlé a co je dobré? Zde existence zla paradoxně nahrává tvrzení, že Bůh existuje.

Zkusme se zamyslet - jak to, že víme, že je špatné podkopnout nohy stařence o berlích? Jak to, že soucítíme s hladovými na druhé straně světa? Kde se vzalo toto povědomí, toto měřítko dobra, pokud není Bůh? Pokud totiž není Bůh, neříkejte, že je něco zlé nebo dobré, protože zlo neexistuje. Je to jen chemie ve Vašem mozku. Zní to šíleně? Cítíte někde uvnitř, že to tak není? Souhlasím s Vámi. Ale přesně toto říká materialistický pohled, který zastává, že není žádný Bůh a vše je tu jenom náhodou.

Otázka existence objektivních morálních hodnot, které jsou v podstatě totožné pro všechny národy a kultury (včetně izolovaných kmenů) docela zamotávají hlavu evolučním vědcům a ateistickým filozofům a snaží se ji všemožně krkolomě vysvětlit. V konečném důsledku však tato skutečnost odporuje evoluční teorii přežití silnějších.

Blíže je tento princip rozveden v článku "Zlo jako argument pro Boží existenci?"

C) BOŽÍ ODPOVĚĎ NA EXISTENCI ZLA

"Kříž, nejuniverzálnější obraz křesťanského náboženství nabízí důkaz, že Bohu nejsou naše utrpení a bolest lhosejné. Zemřel na něm. Je to výjimečný symbol mezi všemi světovými náboženstvími. Mnohá z nich mají bohy, ale jen jedno má Boha, kterému na lidech záleželo natolik, že se stal člověkem a zemřel." Philip Yancey

Z křesťanského pohledu vlastně člověk nemůže říct, že se Bůh jenom dívá a ignoruje existenci zla. NAOPAK - Bůh sestoupil z nebe, zakusil si mnohé z lidských útrap, strádání a zrady. Byl dokonce na základě vlastního rozhodnutí zabit (věděl o tom předem). Věděl, že musí svůj život položit. Věděl, že lidská vina (hřích) je to, co nás od Boha odděluje. Bůh dokázal svoji lásku k nám tím, že za nás zemřel! Zemřel za Tebe i za mě - On je zástupná oběť za mé i Tvé viny. Ten někdo je Ježíš Kristus.

V Bibli je psáno: Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

Existence zla tedy ani z tohoto pohledu nemůže být argumentem proti křesťanskému Bohu, neboť právě křesťanství na existenci zla adekvátně odpovídá. Zlo nebylo původním stvořitelským plánem a právě aby bylo poraženo, tak Ježíš zemřel. Ba co víc - byl vzkříšen z mrtvých a zaslíbil, že znovu přijde, aby ukončil lidské dějiny. To, že tento čas ještě nenastal je jenom obrovská Boží trpělivost a milost. Upřímně řečeno, já být Bohem, tak to tady asi všechno semelu, ať už to skončí. Bůh (díky mu za to) je však trpělivější a ví, že je stále mnoho těch, kteří Jej neznají a stále jim dává šanci se k Němu obrátit a změnit se.

D) VŠECHNO ZLÉ JE K NĚČEMU DOBRÉ

"Občas potřebujeme prožít, že jsme na vrcholu, ale úrodná půda pro růst je vždycky dole v údolích utrpení a nikoli na vrcholcích hor." Neil T. Anderson

Nevím jak Vy, ale já jsem tím kým jsem v mnohých ohledech právě díky tomu "špatnému" co se mi stalo. Paradoxně vzato jsem za mnohé tyto situace vděčný (ač nebyly příjemné), protože mi pomohly se zastavit, přehodnotit směr života, něco si uvědomit apod. Určitě budete také souhlasit, že mnohé zlé, co se Vám v životě přihodilo, jste nakonec při zpětném pohledu zhodnotili, že bylo vlastně dobré, že Vám to v mnohém pomohlo něco získat, nebo se někam posunout.

Víte, když chcete ošetřit zraněné zvíře, tak se to z jeho pohledu také jeví jako násilí a zlo, které na něm pácháte. Je to však nutné, abyste mu pomohli. V některých případech nás  Bůh tímto způsobem vychovává.

E) SMRT - tragédie, nebo vysvobození?

Je tu ještě jedna docela vážná filozofická otázka. Jakou hodnotu má smrt? Shodneme se na tom, že my lidé ji bereme jako hrůzu a něco nekonečně hrozného, kdy končí všechno dobré. Proto při smrti blízkého člověka, nebo při pohledu na nějakou katastrofu, kde zahyne mnoho lidí, se člověk ptá "jak to mohl Bůh dopustit?"...Ale co když je to jinak?

Pokud existuje Bůh, pak existuje také posmrtný život v Jeho blízkosti (nebo naopak v odloučení od Něj). Tak či onak to znamená, že život zde na zemi je pouze lusknutím prstů a zdaleka nemá takový význam, jaký mu tady přisuzujeme. Při zohlednění tohoto aspektu dostává náhle lidská smrt naprosto jiný rozměr (ať už dospělého či dítěte).

V Bibli se píše:

"Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují."

A apoštol Pavel, jeden z nejhorlivějších Božích služebníků řekl:

"Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás."

F) SATAN

Pokud bych při této otázce nezmínil existenci duchovních bytostí, které jsou člověku a Bohu nepřátelské, zatajil bych velmi důležitého původce zla. Mnozí skeptici tyto argumenty nemají rádi, protože je považují za svalování viny na imaginárního nepřítele. Z Biblického pohledu však Satan a jeho démoni zaujímají velmi důležitou roli v otázce zla a utrpení ve světě. Ten může díky lidské spolupráci (vědomé, ale mnohem častěji nevědomé) činit a pobízet k mnoha zlým věcem.

G) Funkce STOP

„Bůh k nám šeptá v našich radostech, mluví k nám skrze svědomí, ale křičí na nás skrze bolesti. Je to jeho megafon, kterým chce probudit hluchý svět.“ C.S.Lewis

Jestliže skutečně žijeme v oddělení od Boha a aktivní vzpouře proti Němu (vědomě či nevědomě), pak je absolutně nejdůležitějším cílem usmíření s Bohem. A pokud nás někdy k tomuto usmíření musí vést velmi nepříjemné zkušenosti, které na nás Bůh dopustí (nebo dokonce uvede), pak ačkoliv se může z lidského hlediska jednat o bolestné zlo, jsou tato „zla“ vlastně nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo absolutního dobra. Je i mou osobní zkušeností, že jedině problém je něčím, co je pro mě signálem zastavit, zamyslet se, přehodnostit svůj život a případně vykročit směrem, který je správnější než ten, kterým jsem doposud kráčel...

H) BŮH DOPOUŠTÍ, ALE NEOPOUŠTÍ

Těm, kteří Boha ctí a následují, zaslíbil On sám toto: 

„Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.“ (1 Korintským 10:13)

Bůh sice zkoušky dopouští, nicméně nás neopouští. Máme možnost čerpat sílu přímo od Něj. Máme možnost Jej hledat, poznávat a projít vším těžkým právě s Ním. Každý pravý křesťan Vám tuto realitu Boží péče potvrdí. Všichni procházíme těžkostmi, záleží však na nás, zda toto břemeno poneseme sami, nebo jej uvrhneme na Toho, který drží Vesmír pohromadě...

O Ježíši je psáno:

"Všechnu ‚svou starost vložte na něj‘, neboť mu na vás záleží." 1P 5:7 

I) ATHEISMUS NEDÁVÁ VYSVĚTLENÍ ANI NADĚJI

Tento argument lze vyjádřit výrokem, který napsal John Blanchard ve své publikaci Kde je Bůh, když se dějí zlé věci? 

„…Hovořit o všemohoucím, milujícím Bohu možná neposkytne takovýmto lidem okamžitou či naprosto uspokojivou odpověď, nicméně ateismus nedokáže dát ani vysvětlení, ani útěchu. Poskytuje snad ateismus dostatečnou útěchu lidem, kteří myslí, cítí, pláčou, trpí a mají mnoho otázek? Stačí trpícím lidem vysvětlení, že tragédie a katastrofy jsou jen nevhodnou hříčkou náhody a že pravda, hodnoty a naděje jsou jen pouhými výplody lidské představivosti? Copak musíme trpící lidstvo odsoudit k naprosté temnotě, která zůstává, když vymažeme Boha?“.

Jako poslední bod chci zdůraznit fakt, že všechno zlo, které se pod sluncem děje, je dočasné!

 

Drahý čtenáři, zlo a utrpení jednou pomine. Bůh to slibuje. Jednou celý běh lidských dějin ukončí a dále nedovolí, aby existovalo. Existuje-li ještě, pak je to proto, že má s námi trpělivost a nechce, abys byl spolu s tímto zlem smeten i ty. Protože pokud s Bohem nejsi usmířen, nemůžeš přijít do Jeho přítomnosti.

Závěr

Existence zla je obecně považována za jeden z nejsilnějších argumentů proti existenci dobrého (křesťanského) Boha. Mnohdy je síla situace a životních příběhů zlem sužovaných lidí velmi intenzivní a výmluvná. A pokud se zlo osobně dotýká i nás, bytostně nás to zasahuje a bolí. V takových případech je často otřesena víra i těch nejzbožnějších křesťanů. Přesto všechno máme spousty důvodů věřit, že je Bůh dobrý a zlo jako takové není Jeho prvotní vůlí, ve které by se sadisticky vyžíval. Naopak, zlo bude jednou poraženo a jeho působení odstraněno.