Teistická evoluce - může křesťan věřit, že si Bůh použil evoluci?
V článku Jakým křesťanem být? Liberál či fundamentalista? probíráme základní přístupy křesťanů ke své víře. Liberálové líčení Bible zpravidla v dobré víře zlehčují, včetně mnoha jejich důrazů. Vykládají je obrazně, protože chtějí být mj. intelektuálně "s dobou". Neuvědomují si však, že dělají kompromis se "světem" a tupí sdělení, které nám zanechal sám Stvořitel. Fundamentalisté oproti tomu věří, že je Bible správná ve všech směrech, učí pravdu a můžeme jí věřit mimo jiné i v otázkách evoluce.
Jenže mnozí věří, že je evoluční teorie prokázaná věc, o které není možné už nadále diskutovat. Věří tomu i křesťané, kteří se domnívají, že si Bůh křesťanství (resp. Bůh Bible) použil při stvoření světa právě evoluci. Mnozí se však domnívají, že se nejedná o Boha, kterého popisuje Bible. Jaké mají pro toto tvrzení argumenty? Proč si křesťanský Bůh podle nich nemohl evoluci použít?
Možná si to mnoho křesťanů neuvědomuje, ale dostáváme se k životně důležité otázce. Samozřejmě, nikdo nemůže říci, že ten, kdo věří v teistickou evoluci (Bůh tvořil evolucí), je zatracen. To ví jen svrchovaný Bůh. Přesto bych v botách takového věřícího chodit nechtěl. Co je však jisté, tento věřící bude obzvláště mladé generaci takovým "vzorem", že se mnozí mladí odvrátí od víry a poselství kříže úplně, i když na povrchu budou vypadat zbožně a obíleně.
"Ježíš řekl svým učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí. Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných."
(Lukáš 17:1-2)
Pátá kapitola Genesis je rodopis od Adama k Noemu a k jeho třem synům, jmenovitě k Šémovi. V Genesis 11:10-26 rodopis pokračuje od Šéma až po Abrahama. Matouš 1:1-16 dále pokračuje od Abrahama po Josefa, Ježíšova pěstouna. Konečně, Lukáš 3:23-38 uvádí Ježíšův rodopis pozpátku od Heli, otce Marie, až k Adamovi,... ten (byl synem) Boha a ne opičáka. Liberalismus, věřící v evoluci, domyšlený do důsledků je Absurdistan přisuzující Bohu, Ježíši Kristu, zvířecí předky, nestvořené k obrazu Božímu! Spasitelův biblický rodokmen vždy končí u Adama a potom u Boha. Jistě, v rodokmenech jsou mezery otců, jak dosvědčí Starý zákon, ale větev není nikdy narušena.
Adam byl skutečnou historickou osobností bez lidských rodičů, stvořený neevolučně Bohem. Kdyby byl Adam jen obrazným předkem, potom je náš Spasitel Ježíš Kristus také pouhou bajkou. Bájný spasitel zaopatřuje jen bájnou spásu, a bájná spása anuluje poselství kříže. Toto dilema si i novoortodoxní liberálové dobře uvědomují. Řeší jej rozvodem s rozumem, mystickým iracionálním skokem víry, náboženským existencionalismem.
Jestliže Bůh tvořil evolucí, potom měl Adam předky, kteří umírali po miliony let. Tak chápe mnoho novoortodoxních liberálů teistickou evoluci. Nevyhnutelně, nechceme-li uprchnout rozumu, jako oni, nedědíme smrtelné tělo po Adamovi, ale po předcích jeho předků a jejich předcích. Tak sestupujeme až k prvotní buňce v nějaké "praoceánské prapolévce"... Bible ale nad jakoukoliv pochybnost říká:
-
"Když tedy přišla skrze (jednoho) člověka smrt, přišlo skrze (jednoho) člověka také vzkříšení mrtvých. Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni." (1. Korintským 15:21-22)
"Člověk" je v řeckém originále v jednotném čísle, proto jsem přidal (jednoho), aby byl smysl verše zřetelnější. Germánské jazyky zde používají neurčitý člen a ten jasně upřesňuje, že jde o jednoho člověka. Lidé umírají ve skutečném Adamovi. Jeho smrt je historická hmatatelná skutečnost, která by mohla být zaznamenána videorekordérem, kdyby tehdy existoval:
- "Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let, a umřel." (Genesis 5:5)
Kdyby byl Adam jen alegorické drama, a liberální teologové jej tak musí brát, když platí evoluce, potom by jeho smrt nedávala smysl. Opravdově umřít může jen ten, kdo opravdově žije. Adamovu opravdovou tělesnou smrt si každý z nás opravdově, nealegoricky zopakuje na své smrtelné posteli. Jestliže je naše smrt tvrdá realita, tak Adamova byla také! Chápat smrt a život jako přelud je znakem panteistických náboženství z východu.
Jestliže verš "Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni" upravíme podle evoluční domněnky, tak bude znít následovně: "Jako v Adamovi nikdo neumírá, tak také v Kristu nebude nikdo obživen."
Vzkříšení těch, kdo jsou v Kristu, je podmíněno absolutní nutností, totiž - jejich smrtí v Adamovi. Jistě, nemohu prohlásit, že ti křesťané, kteří věří v teistickou evoluci, nevstanou v Kristu. Vím jen, že je to děsivé postavení. Mohu však s úplnou jistotou prohlásit, že kdyby měli pravdu ohledně teistické evoluce, tak nebude vzkříšen nikdo, tím myslím vůbec nikdo! Bible je dvousečný meč pronikající až do morku kosti.
Protože byl Adam stvořen náhle a zemřel náhle, vím, že i ti co jsou v Kristu, dostanou svá nová těla také náhle:
-
"Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost." (1. Kor. 15:51-53)
Jestliže nám trvalo miliardu let od prvotní buňky, než jsme oblékli podobu Adamovy pomíjitelnosti, potom nám také bude trvat miliardu let, než se evolučně vyvineme ve vzkříšené nepomíjitelné tělo, jaké měl Kristus. Vzkříšení však není evoluční pochod ani pro liberála. Řešení? Jedině rozvod s rozumem, a skok iracionální, mystické, prožitkové, citové, existencionální víry: "I když to nedává smysl, my tomu přesto věříme!" Petr prorokoval:
-
"Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření." (2. Petr 3:3-4)
Jestliže je zde stvoření sta miliony a miliardy let, potom je jisté, že takový křesťan přirozeně nepociťuje naléhavost Kristova druhého příchodu. Ten se potom může (anebo nemusí) uskutečnit až za sta miliony let, a to se nás vlastně tak moc ani netýká... Jestliže však stáří stvoření počítáme řádově jen na tisíce let, potom Jeho druhý příchod je přirozeně velmi naléhavý. Jenom ekologický pád během posledních desetiletí by nám měl signalizovat, že země je "mladá".
Vraťme se ale zpět k našemu tématu, zdali víra v evoluci anuluje poselství kříže.
- Jak je psáno: "'První člověk Adam se stal duší živou' - poslední Adam je však Duchem oživujícím." (1. Korintským 15:45)
Adam je prototyp našich hmotných těl, poslední Adam, Ježíš Kristus, je prototyp našich duchovních těl. Jestliže platí teistická evoluce a Adam je jen epos, potom Adam nemohl být tím prvním člověkem a logicky, Ježíš Kristus nemůže být tím posledním Adamem, navíc, nemůže být ani tím skutečným Duchem oživujícím, protože vše jsou jen obrazy a dějství lidského dramatu. Situace s anulováním kříže evolucí přihořívá tím více čím více se odvážíme ponořit (pokřtít) hlouběji do Písma.
Jak je to s pocity?
Nechci, aby čtenář nabyl dojmu, že spása vězí v rozumu, nebo že popírám pocity a prožitky, nebo dokonce absolutně rozhodující práci a vliv Boha, Ducha svatého. Vůbec ne, spása vězí v Kristu a z toho se raduji. Chci jenom biblickými verši zdůraznit, že neopodstatněná víra je jen víra ve víru, a může přijmout cokoliv. Naše víra v cokoliv je jen natolik dobrá, jak je dobrý objekt, kterému důvěřujeme. Ne každá banka uchová a znásobí naše úspory, ne každé letadlo nás přenese přes oceán. Ne každý bůh je naším Stvořitelem, Pánem a Zachráncem.
Kdybychom se narodili v muslimském světě, přijali bychom bezděčně islám, v hinduistickém hinduismus? Všechna náboženství, protože jsou subjektivní - časují spásná slovesa v první osobě jednotného čísla "JÁ", jsou rozvody s rozumem a svatby s mystickými citovými prožitky. Potom hovoříme už jen o kulturním dědictví. Pro nás to může být evropské křesťanské dědictví, pro Buddhisty buddhistické dědictví atd. Žádné dědictví však nikoho nespasí, ani to křesťanské. Biblická víra není náboženství, protože je objektivní - časuje slovesa ve třetí osobě jednotného čísla "ON". Nejsem proti citovým prožitkům, sám jsem jimi zaplaven, kdo mne zná, ví dobře, že nejsem suchar. City však vyplývají z toho, co "je psáno", co stojí na biblické teologii. Jenom biblické Slovo mi roztetelí vnitřnosti skrze Ducha svatého. Nikdy nezapřahejme koníka za vůz. Teologie, víra, nikdy nesmí vyplývat z pocitů a prožitků. Kolik lidí, tolik pocitů a prožitků. Pocit, třeba radost, vždy vyplývá z biblických faktů:
"Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci;" (Jan 14:28)
Pocit nebo prožitek je vždy důsledek, nikdy příčina biblické pravdy. Stavíme-li víru na náboženských pocitech, dospějeme jen k věroučné anarchii. Kristus i pisatelé Bible se vždy odvolávali na písmo, nikdy ne na city. Jen v Novém zákonu je 62 odkazů na "Boží slovo", 59 na "Písmo", 72 na "je psáno" a 10 na "nečetli jste?". Více než 200 veršů! Nepřímých odkazů je nepřeberně.
"Ježíš jim odpověděl: "Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží." (Matouš 22:29)
Dělá evoluce z Boha autora hříchu?
"Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu." (Římanům 6:23)
Jestliže věčný život je v Kristu Ježíši, potom je na zemi smrt, protože člověk zhřešil. Pohlédneme-li na tento verš z liberálního stanoviska, pak smrt tu byla věky před Adamem, protože i teistická evoluce ji potřebuje k vývoji. Dál to nechci ani domyslet ... věčný život potom není v Kristu. Pro liberála vězí řešení zase jenom v rozvodu s rozumem, protože jinak se to vyřešit nedá.
"Skrze jednoho člověka (Adama) totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili." (Římanům 5:12)
Hřích je reálný, proto je i Adam reálný historický muž! Zvířata začala umírat, až když Adam zhřešil. Kdyby Adam s Evou znali smrt zvířat, rozhodně by se po svém duchovním pádu nepřikryli jen listem, ale kůží. Teprve Bůh jim dal koženou suknici, která přikryla jejich tělesnou nahotu. Byla to první krvavá oběť, která hřích pouze přikryla. Poslední oběť, na posledním oltáři jímž byl kříž, která hřích pouze nepřikryla, ale úplně odstranila, byl sám Bůh, Ježíš Kristus. Lidé měli panovat nad celým pozemským stvořením. Padne-li panovník, padne vše, co je pod jeho nohami, jako domino.
Existují "speciální teologická stanoviska", prý před člověkem byla stvořena na zemi zvířata, která žila, vyvíjela se a umírala po miliony let. Potom náhle, snad i neevolučně, Bůh stvořil Adama. Další liberálně teologická varianta tvrdí, že tělesno a duchovno jsou autonomní oblasti stvoření, a vzájemně nesouvisejí. Proto evoluce, Adam, tělesná smrt na jedné straně a Kristus, duchovní smrt, spása na druhé straně, nemohou být posuzovány integrálně, jako celek. Tyto teologie jsou nesmyslné a neudržitelné ve světle mnoha dalších veršů, pakliže věříme Bibli doslovně:
"Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje, že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích. Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu. A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla".(Římanům 8:19-23)
Jestliže existovala smrt zvířat před Adamem, jak liberálové v důsledku evoluce běžně věří, potom je nevydal do marnosti smrti Adamův hřích, ale sám Bůh. "Zvířata nenesou vlastní vinu, verš to potvrzuje. Adam za to rozhodně nemůže, protože ještě nebyl, a kdo ví, jestli vůbec existoval, protože může být jen básnickou metaforou. Takže, zvířata umírají Boží vinou, a protože mzdou hříchu je smrt, pak je Bůh i autorem hříchu." Tohle je zoufalý skok víry nerozumu. Liberální intelektuál však odmítá být zoufalcem, proto se musí rozvést s rozumem a především s doslovným výkladem Písma, protože ten jej usvědčuje:
"Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním. Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím." (2.Timoteovi 4:2-4)
Bůh teistické evoluce
Teističtí evolucionisté, ti, co věří, že Bůh tvořil evolucí, musí zastávat názor, že mutace genů, přirozený výběr, zkusmá metoda, experimentování, smrt aj. jsou všechno Boží metody tvoření. Darwinisté učí, že náhoda je primární podstata, která řídí evoluci, ostře sledovaná přirozeným výběrem. Co ale křesťan nebo upřímný teista? Jak vysvětlí svůj přístup k boji o přežití, nahodilé mutaci coby mechanismy šedé eminence "boží" kreativní evoluce? Přirozený výběr požaduje, aby slabým, nemocným, tělesně nezpůsobilým a psychologicky poddajným organismům nebo už "skorolidem" byla upřena existence ve prospěch silnějších a brutálnějších forem života, které si přes mrtvoly, kupředu levá, vyšlapávají cestu vzhůru na výsluní. Silnější se prostě hodí do stávajícího prostředí lépe, nebo jinak, slabší do něj nezapadnou a jsou ušlapáni silnějšími. Život dnes právě tak vypadá. Je to džungle, kde vládne právo silnějšího. Bezohlednost světí přežití.
Použil Bůh výše uvedené metody? Může snad některý "křesťan" obhájit svého Boha, který je takto sadisticky vynalézavý? Všechno, co Bůh stvořil, prohlásil přece za dobré. Vjakého Boha věří? Když vidím kvičící a třesoucí se prase před porážkou, tak vím, i ve své hříšnosti, že to dobré není, přestože jitrnice dobré jsou. Oč víc tu padlou hrůzu světa musí vidět svatý a bezhříšný Bůh! Opravdu zde byla smrt před Adamovým pádem, aby dostala evoluce tj. lidské báje, zadostiučinění, a Bůh kvalitu teroristy? Lidé nepřeháním, přemýšlejme!
Dobře víme, že naše pracovní metody a výsledky odhalují naši nejvnitřnější povahu. Trabant nám poví téměř vše o bývalém NDR a Mercedes o NSR. Stará Praha toho hodně prozradí o našich předcích, a paneláky o nás. Co nám evoluce napovídá o Bohu, který by použil takovou ďábelskou metodu a na výsměch by ji ke všemu nazýval tvořivou? Může vůbec povaha Boha - evolucionáře obstát ve světle Jeho povahy, jak ji popisuje Písmo? Může být Darwinova hypotéza zharmonizována s atributy Boha, tak jak jsou popsány v Bibli? Pouze jednotlivec nadán inteligencí může vlastnit osobní povahu. Povaha zahrnuje veškeré atributy jednotlivce, z nichž některé mohou být - trpělivost, věrnost, inteligence, smysl pro humor, chytrost atd. Bible nám nad jakoukoliv pochybnost dopodrobna popisuje atributy Boží povahy.
-
"Já (Ježíš) a Otec jsme jedno." (Jan 10:30)
-
"Filip mu řekl: "Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!" Ježíš mu odpověděl: "Tak dlouho jsem svámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce ..." (Jan 14:8-9)
Budeme-li tedy studovat Ježíšovu povahu, studujeme současně povahu Boha-Otce. Bůh je nekonečný, vševědoucí a všemohoucí, protože je svébytný a nestvořený. Je nezapříčiněnou příčinou všeho. Stojí mimo svoje stvoření a není jeho součástí - proto je bezčasový, bezhmotný a bezprostorový, tudíž v čase vždy současný, v prostoru všudepřítomný a ve hmotě všeprostupující. Kdyby byl Bůh součástí svého stvoření, kdyby vstoupil do času, prostoru a hmoty, byl by jen "supermanem", časově, prostorově a hmotně omezen. A to je stanovisko, které zastávají teističtí evolucionisté - strhávají, stahují Boha dolů, do stvoření do času prostoru a hmoty, a tím mu vnucují jen supermanské vlastnosti, tvorbu v čase, v prostoru a hmotě, což prakticky znamená, že tvořil evolučně během dlouhého časového období a metodou pokusů. Bůh, který tvoří uvnitř svého stvoření v časoprostorové spojitosti, se stává subjektem svého stvoření, poráží sám sebe a jsme v plnokrevném panteismu. Biblický Bůh však tvořil objektivně, vně svého stvoření, proto čas, prostor, hmota, nahodilost, neznalost, pokusy a hypotézy jsou mu neznámé vlastnosti, které mu vnucují jen ateističtí a teističtí evolucionisté.
Druhá Boží osoba, Ježíš Kristus, je Stvořitel, který "materializoval" plány První Boží osoby Otce.
-
"V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů: On je obraz Boha neviditelného, prvorozený (dědic) všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho." (Koloským 1:14-16)
-
"Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest." (Jan 1:1-3)
-
"V tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech". (List Židům 1:2-3)
Dotkněme se tedy povahy Stvořitele. Podívejme se, co sám učil zástupy, jak se dočteme v Matoušovi 5. kapitole. Je možné, aby takovýto učitel tvořil smrtonosnou evolucí?
- "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské."
To jsou ti, kteří se nechlubí ve svém duchu, člověčině, ale v Kristově Duchu. Ti, kteří přenechávají slávu a spásu Bohu, ti, kteří nemyslí na sebe, ti, kteří nespoléhají na své skutky. Kdyby Kristus tvořil evolucí, pak skutky by bylo to jediné, co by bylo nutné k přežití. V zásadě - co si nezařídím, nevyšlapu přes mrtvoly, to nemám.
- "Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni."
Už jste viděli někdy v přírodě zvítězit plačící oběť? Svět pohrdá těmi, kdo prohrávají. Mohl Ježíš tvořit evolučně, když je psáno:
-
"Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. "(Izajáš.53:2-3)
Evoluční učení je zvrácenost, která vkládá do úst i věřícím hadí svod: "Jakže, řekl opravdu Bůh, že Kristus stvořil v šesti dnech?" A Bible varuje:
-
"Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu." (2. Korintským 11:3)
-
"Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví."
Už jste viděli vítězit v tomto světě ty, kteří se neumí ohradit? Vrzající kolo přece dostane v tomto padlém světě vždy nejvíce kolomazu. Mohl Ježíš tvořit metodou největšího kraválu, když se sám zachoval následovně:
- "Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před stříhači zůstal němý, ústa neotevřel". (Izajáš 53:7)
Evoluční pojetí vyprazdňuje Kristovu povahu a tím i kříž. Kdyby Ježíš sdílel s liberálními a novoortodoxními teology evoluční filozofii, nikdy by se nenechal ukřižovat, své nepřátele by smetl v duchu "píchni ho, bodni ho, pusť mu krev, ať prapor silnějšího nade všemi vlaje!"
- "Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni."
V evolučním pojetí se musí každý sám tvrdě postarat o své nasycení a uhašení žízně. V Ježíšově pojetí se o naše nasycení a uhašení žízně stará sám Bůh. Evoluce nemá se spravedlností ani jeden styčný bod. Jakoby zde všechna náboženství obkreslovala evoluční domněnku. Ve všech náboženstvích se totiž člověk domnívá, že se sebespasí "dobrými skutky". Náboženství je vlastně osobní "boj a vývoj o přežití pro věčnost". Tak jako se nevyvinulo stvoření, tak se nevyvinulo spasení. Tak jako byl darován život podle svého druhu, tak bylo darováno spasení podle svého druhu, totiž v Ježíši Kristu a nikdo si jej nevyšlape vlastními zásluhami a "dobrotou".
-
"Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství".
Může být evoluční boj o přežití motivován milosrdenstvím? Každý soudný člověk musí vidět, že Kristus nemohl tvořit nemilosrdně. Nemilosrdnost, kterou vidíme dnes ve stvoření je důsledek Adamova pádu a hříchu.
-
"Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi." (Matouš 5:8-12)
Evoluce nezná mír a pokoj, evoluce učí pronásleduj, nikdy ne buď pronásledován. Mírotvorci nedychtí po vítězství nad druhými v boji o přežití.
Bůh teistické evoluce není vševědoucí. Základní princip evoluce totiž je, že náhoda během dlouhého času vhodně mutuje geny. Jenže náhoda nemá místo v Boží vševědoucnosti. Náhoda je konečná a omezená koncepce, která má své místo jen u konečných a omezených lidí. Bůh nepracuje s počtem pravděpodobnosti, Bůh zná s absolutní jistotou vše. Vše stvořil a vše udržuje v existenci! Není zhola nic ve světě viditelném i neviditelném, o čem by nevěděl a co by existovalo mimo jeho vůli. Někteří namítnou, že Bůh neponechává vše náhodě, ale vědomě tvoří evolucí. Potom tento bůh pracuje zkusmo, pokusně, a není vševědoucí, protože nestvoří napoprvé dokonale, ale musí dělat pokusy, které stojí utrpení a životy těch méně povedených tvorů, za což, domyslíme-li to do konce, může vlastně jeho neznalost... Bůh je ale všeznalý a vševědoucí. Netvoří ani náhodně systémem Monte Carlo, ani zkusmo systémem Hokus Pokus, ale tvoří prozřetelně, bystrozrace, pronikaje vším v naprosté dokonalosti.
Jestliže bůh tvořil skrze eliminaci slabých organismů, potom tento bůh není Ježíš Kristus. Nebojím se jej v tomto případě nazvat sadistou, protože v tomto bodě klopýtá tolik nevěřících. Jistě jste slyšeli otázku zoufalých nevěřících pohanů: "Proč Bůh dopustí tolik zla!" Kolik pohanů nevěří jen proto, že si Boha zabijáka nedovedou představit? A kolik křesťanů naopak věří v boha evolucionáře, který nechává zabíjet nepovedené a slabé, kteří jsou takoví právě jeho vinou! Bože, buď k nám milosrdný!
Kde liberalismus končí
Kdo si myslí, že jsem zašel do extrému, dovolte mi citovat jednoho z nejvýznamnějších liberálů, Alberta Schweitzera. Smekám před jeho humanitárními zásluhami, ale posuďte i vy, nevěřící jeho výrok: "Kdy a kým bylo mrtvé tělo (Ježíšovo) odklizeno z hrobu, nebude možné nikdy zjistit" (Albert Schweitzer zastánce kritického myšlení a úcty k životu, str. 145)
Schweitzer nevěřil ve vzkříšení Ježíše Krista! I pohan v tomto okamžiku ví, že se jeho "křesťanství" totálně zhroutilo. Farizejové přece podpláceli vojáky, aby řekli, že tělo ukradli učedníci! Odmítnutí doslovné Genesis nenápadně zavádí k úplné nevíře, je to úprk do pekla: Když platí evoluce, neumíráme v Adamovi. Neumíráme-li v Adamovi, nevstaneme v Kristu, protože ani on nevstal. A výsledek je katastrofální:
- "Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu." (1. Tes. 4:14)
Kdo nevěří, že Ježíš historicky vstal v mase a kostech, ten nebude vzkříšen.
- "Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně." (Lukáš 24:39)
Ať jej "obdivuje protestantské duchovenstvo jako jednoho ze svých nejvýznačnějších teologů, autora Mystiky apoštola Pavla", tak je to napsáno na obálce téže knihy. Nikoho nesoudím, dokládám jen biblické verše a je mi úzko nad mnohými, protože je miluji.
Vím, že si někteří myslíte, že jsem zlý, bez lásky, netolerantní a potřebuji pokoru. Podívejme se tedy ještě na Schweitzera do téže knihy na stranu 142: "Rozhodně musí historické bádání nadále počítat s možností, že podle nám dostupných Ježíšových náznaků, v nichž mluví o významu své smrti, nechápal svou smrt jako smírčí smrt, která by nějak působila odpuštění hříchů." Mám takové prohlášení a desítky dalších komentovat? Ať komentuje Bible:
-
"Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření". (2.Korintským 5:19)
Jistě, tohle napsal Pavel, neřekl to Ježíš. Pavlovo učení je však podle Schweitzera mystikou. A co řekl "svou smrt nechápající" Ježíš?
"Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: "Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe, stejně, jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný. A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil. A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve, než byl svět. Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali. Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe; neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. V pravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal. Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji; a všecko mé je tvé, a co je tvé, je moje. V nich jsem oslaven." (Jan 17:1-10)
Další novozákonní odkazy na Genesis
Ježíš a apoštolové v Novém zákonu, když chtěli něco objasnit, tak nejčastěji citovali z prvních jedenácti kapitol Genesis. Co je však znepokojivě pozoruhodné, mnozí dnešní teologové a věřící nejčastěji zpochybňují právě tyto kapitoly. Prvních jedenáct kapitol Genesis, stvoření, je psáno podle Mojžíše - je to první kniha Mojžíšova. Co myslíte? Když Abraham řekl trpícímu v pekle: 'Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!', mínil tím celého Mojžíše kromě prvních jedenácti kapitol Genesis? Jak liberál určí, na které kapitoly Mojžíše se můžeme doslovně spolehnout, a které jsou alegorickou ódou?
"A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: 'Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni. 'Abraham řekl: 'Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš. A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám.' Řekl: 'Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.' Ale Abraham mu odpověděl: 'Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!' (Lukáš 16:23-29)
Bez základů, které jsou položeny v prvních jedenácti kapitolách Genesis, nepochopíme řadu souvislostí. Adam se nevyvinul, byl stvořen člověkem od počátku.
- "Enóš, Šét a Adam, který byl od Boha." (Lukáš 3:38)
Manželství by nebylo, kdyby bylo evoluce, protože od počátku by Bůh nestvořil muže a ženu, ale jejich vývojově nižší předky:
- "Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku 'muže a ženu učinil je'? A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo';" (Matouš 19:4-5)
Prostituce je odsouzena na základě neevoluční Genesis:
- "Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno 'budou ti dva jedno tělo'." (1. Korintským 6:16)
Všechny evoluční modely předpokládají, že samice byla před samcem.
- "Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže. Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže. Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům. V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy, vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu - všecko pak je z Boha." (1. Korintským 11:8-12)
Církve, které neberou Genesis doslovně mají také kazatelky, ačkoliv mají mít jen kazatele. Ne proto, že by byl muž schopnější, často není, ale proto, že se Písmo odvolává na historickou událost Genesis a ne evoluce:
- "Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva. A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení." (1. Timoteovi 2:13-14)
Ježíš se často, co se týkalo pozemských věcí, odvolával na Genesis. Podle Ježíše, doslovná víra v pozemské věci, popsaných právě v Genesis, byla podmínkou uvěření ve věci duchovní!
Jestliže nevěříte, když jsem vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? (Jan 3:12)
Tento článek berte jako jednu z mnoha úvah na toto téma. Pokud chcete více zamyšlení z dalších úhlů pohledu, přečtěte si také doporučené odkazy níže.
Další zdroje k prostudování argumentů proti teistické evoluci:
Evoluční teorie a křestanství, jde to dohromady?
bohu-a.svetu.cz - neprekonatelny rozpor mezi bibli a evolucni teorii
Převzato z www.reformace.cz